Moje milé virtuální přítelkyně, chtěla bych vám moc poděkovat za vaše návštěvy a milé komentáře, které mi tu necháváte, vždy mě moc potěší.
Momentálně svůj blog zanedbávám, ale není to úmyslné, nemám žádnou motivaci a může za to cestovní horečka.
Po čtyřech letech jedu opět na dovolenou k moři a poprvé do Chorvatska a jelikož jedeme s dvouletým synem mám už teď obavy ze všeho. A tady se potvrzuje rčení, že nevíš co je strach dokud nemáš děti. Takže místo věnování se nějaké kreativní činnosti chodím teď se seznamem a kontroluji co mi ještě chybí a co by se mohlo ještě hodit apod.
Včera například jsme se synem trávili čas na zahrádce v dětském bazénku a tak si říkám, hele to by mohl být dobrý nácvik na čas trávený u moře. Takže:
- namazat syna opalovacím krémem a po okoupání to udělat znovu
- hlídat pitný režim
- slunečník nastavit tak, aby na něho nepražilo slunce
- hlavně ať nemá úpal! atd.
A jak to dopadlo? Syn je v naprostém pořádku a přes neustálé mazání šílené matky se ani neopálil, ale za to já mám spálená záda a ramena. L Z toho vyplívá, že syn dovolenou přežije, ale o sobě mám pochybnosti. J
Nevím jestli do odjezdu budu ještě něco publikovat takže se raději rozloučím hned - mějte se všechny moc hezky a tvořte a publikujte, ale ne zas moc ať toho pak nemám hodně ke čtení. :-D