pátek 31. srpna 2012

Vzpomínání díl 6.

Dnešní díl vzpomínání je na téma, které určitě nikoho nepřekvapí - škola. A začneme pouzdry.
Na první fotografii je mé vlastní pouzdro, které jsem používala pravděpodobně někdy v letech 1987-89.

Na druhé fotografii jsou pouzdra mých sourozenců.


Tohle pouzdro jsem kdysi dávno dostala od nějaké tety a jelikož se mi moc nelíbilo nikdy jsem ho nepoužila a proto se zachovalo ještě i s lístkem původu. Cena je fascinující. :-)

                                



A pokračujeme psacími potřebami.

Přes něco na čtení.


Zbývající fotografie nejsou moje jsou z internetu. Všechny vyobrazené věci jsem buď vlastnila nebo si je pamatuji.

 Psací vložka byla dobrá znouzecnost a "čiňák" je nezapomenutelný.


Voskovky - kdo by je neznal, kromě malování se s nimi dobře barvil i vosk na malování vajíček. Progresky - byly super jen nesměly spadnout na zem.



Ořezávátko na tužky ve tvaru kytary jsem nedávno doma někde viděla, ale když ho potřebuji tak ho nenajdu. :-(


Elektrickou násobilku jsem v jiném provedení také měla a tuhle kalkulačku jsme používali ve škole.


 Na tohle se snad ani nedá zapomenout. :-D


Doufám, že jste si pěkně zavzpomínali a že se budete těšit na další díl.

7 komentářů:

  1. Simonko, krásné vzpomínání. Já se určitě těším na další díl ...
    Krásný víkend ... Věra

    OdpovědětVymazat
  2. Simi, krásně jsem si zavzpomínala! To zelené pouzdro jsem měla taky. A ten "číňan" v obalu...pero z kočičkou! To už je let! Taky se těším na další! Hezký večer! Adriana

    OdpovědětVymazat
  3. Simonko, ty si úžasná! Dokonale načasováno, víceméně hezké vzpomínání :o)
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  4. Simčo tak to se ti fakt povedlo--úžasný příspěvek -- já si báječně zavzpomínala :o))Martina

    OdpovědětVymazat
  5. No to je nostalgie... všechno si pamatuju, všechno jsem měla nebo aspoň používala... když tak koukám na tu hromádku, co tu má syn připravenou do školy, ono se toho až zas tolik nezměnilo: obyč tužky jsou v podstatě pořád stejné, pastelky, progresy i voskovky taky. Plnící pera jen dostala "lepší" dizajn (ikdyž o tom by se dalo s úspěchem polemizovat), bílá lepicí pasta je dneska jen ztužená a nacpaná do vysouvacího pouzdra. Stojánky na knížky se nezměnily vůbec a slabikář jen velmi mírně. Buzolu nic nepřekoná a cvičení civilní obrany bylo nepřekonatelné; na to poletování v igelitu a s plynovou maskou na obličeji po škole v životě nezapomenu. Díky za krásné vzpomínání! L.

    OdpovědětVymazat
  6. Jé, také jsem měla , snad všechno vyobrazené !
    Čína byla dlouho moje jediná psací potřeba / jsem levák / a ta pera s ženštinami :-D
    No a to školení CO , mále jsme se vždy v masce udusila a vůbec nic neviděla ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Taky jsem spoustu věcí měla. Dík za připomenutí pera s kočičkou, je to jedna z mála na které jsem zapomněla a teprve fotka mi ho připomněla

    OdpovědětVymazat